40 let pětiválcových motorů Audi

2016-09-01

Značka Audi představila před 40 lety první zážehový pětiválec ve druhé generaci modelové řady Audi 100. Následovaly další varianty a nové motory s přeplňováním turbodmychadlem, čištěním výfukových plynů a čtyřventilovou technikou, motory pro soutěžní a závodní vozy a i vznětové pětiválce. V současnosti pokračuje v tradici pětiválcových agregátů jednotka 2.5 TFSI v modelech Audi RS 3 Sportback, Audi TT RS a RS Q3 včetně verze performance.

Pětiválcové motory Audi mají kultovní pověst - jednak díky úspěšnému nasazení v motoristickém sportu, jednak díky spolehlivosti a hospodárnosti. Rozhodujícím způsobem spoluutvářely podobu "Náskoku díky technice" a svým charakteristickým zvukem jsou dodnes zárukou emocionálních zážitků z jízdy.

První zážehový pětiválec se stal v roce 1976 zdrojem hnací síly v modelu Audi 100 (C2). Model s interním označením Typ 43 měl zaujmout na trhu vyšší postavení než jeho předchůdce. Tehdejší čtyřválcové motory neměly ke splnění tohoto cíle podle vývojářů dostatečné předpoklady. Inženýři Audi proto začátkem sedmdesátých let diskutovali o použití řadových pětiválců a šestiválců. Motory s šesti válci byly nakonec vyloučeny kvůli prostorovým požadavkům a nevýhodnému rozložení hmotnosti. Zodpovědní pracovníci proto vsadili na řadový pětiválec, jehož základem byla tehdy ještě mladá řada motorů EA 827. Tyto řadové čtyřválce se v sedmdesátých letech používaly v celém koncernu Volkswagen, například v modelech Audi 80 a Audi 100. Od nich odvozený pětiválec 2,1 litru dosahoval nejvyššího výkonu 100 kW (136 k). Hospodárnost a výkonové parametry zvyšovala moderní vstřikovací soustava. Vozy Audi 100 SE byly zákazníkům dodávány od března 1977.

Již v roce 1978 představila značka Audi první vznětovou verzi, s atmosférickým plněním, zdvihovým objemem dva litry a nejvyšším výkonem 51 kW (70 k). O rok později debutoval první zážehový pětiválec s přeplňováním turbodmychadlem, který byl dalším průkopnickým činem značky Audi. S nejvyšším výkonem 125 kW (170 k) a maximálním točivým momentem 265 N.m propůjčoval křídla novému vrcholnému modelu Audi 200 ST.

Ještě lepší formu prokazoval zážehový pětiválec v prvním modelu Audi quattro z roku 1980. S přeplňováním turbodmychadlem, mezichladičem stlačovaného vzduchu a trvalým pohonem všech kol disponoval silným technickým arzenálem pro motoristický sport i silniční provoz. V době zahájení prodeje byl vyladěn na 147 kW (200 k). Fin Hannu Mikkola získal s tímto vozem v roce 1983 titul mistra světa v rallye v hodnocení jezdců. Ještě v témže roce představila značka Audi o 24 centimetrů kratší verzi Sport quattro s širším rozchodem kol. Zdrojem hnací síly byl v tomto případě nově vyvinutý čtyřventilový pětiválec z hliníku o výkonu 225 kW (306 k). Model Sport quattro tak byl v té době nejvýkonnějším vozem, nabízeným německou firmou k provozu na veřejných komunikacích. Tento model tvořil základ pro nový soutěžní vůz skupiny B, v němž čtyřventilová jednotka poskytovala hned od začátku nejvyšší výkon 331 kW (450 k). Soutěžní verze byla poprvé nasazena v předposledním podniku sezony 1984, v Rallye Pobřeží Slonoviny. Ostatních jedenáct soutěží sezony absolvoval Švéd Stig Blomqvist s vozem Audi quattro A2 skupiny B o výkonu 265 kW (360 k). A na konci sezony se radoval z titulu mistra světa v hodnocení jezdců, zatímco značce Audi patřil titul mistra světa v hodnocení konstruktérů.

Také po odchodu značky Audi ze světa rallye v roce 1986 následovaly další úspěchy v motoristickém sportu. V roce 1987 zvítězil Walter Röhrl s vozem Audi Sport quattro S1 (E2) v závodě do vrchu na Pikes Peak (USA). Závodní vůz dosahoval nejvyššího výkonu 440 kW (598 k). A závodní vůz IMSA-GTO kraloval v roce 1989 americkým závodům cestovních vozů - k výkonu 530 kW (720 k) mu stále stačily necelé dva litry zdvihového objemu.

Další milník v historii automobilu představila značka Audi na mezinárodním autosalonu IAA 1989 ve Frankfurtu nad Mohanem: Audi 100 TDI. Byl to první sériově vyráběný osobní vůz s pětiválcovým turbodieselem vybaveným přímým vstřikováním paliva a zcela elektronickým řízením motoru. Agregát dosahoval nejvyššího výkonu 88 kW (120 k) ze zdvihového objemu 2,5 litru. Značka Audi také postupně rozšiřovala paletu zážehových pětiválců. V roce 1994 byl na trh uveden model Audi RS 2 s výkonem 232 kW (315 k). Avant s výkonem sportovního vozu založil novou automobilovou třídu.

S uvedením modelu Audi A4 (B5) v roce 1994 se pětiválce rozloučily se segmentem B. Postupně je v polovině 90. let nahradily nové motory V6. Poslední pětiválce, 2.5 TDI v modelu Audi A6 a 2.3 Turbo v Audi S6, byly vyrobeny v roce 1997.

V roce 2009 následoval velký "comeback" - s přeplňováním turbodmychadlem a přímým vstřikováním benzinu v modelu Audi TT RS. Agregát, vyvinutý společností quattro GmbH a uložený vpředu napříč, dosahoval nejvyššího výkonu 250 kW (340 k) ze zdvihového objemu 2,5 litru. Pozoruhodné výkony podával také v modelech RS 3 Sportback a RS Q3. Motor modelu TT RS plus, který značka Audi představila v roce 2012, byl vyladěn dokonce na 265 kW (360 k). V současnosti poskytuje motor 2.5 TFSI v modelu Audi TT RS nejvyšší výkon 294 kW (400 k). Mezinárodní porota složená z motoristických novinářů zvolila tento pětiválec od roku 2010 sedmkrát v řadě "Motorem roku" (Engine of the Year) ve své třídě.

První Audi s pětiválcovým motorem si mohou v současnosti prohlédnout návštěvníci komplexu Audi Forum Neckarsulm. Historická výstava "Z nuly na 100" ukazuje četné exponáty, jimiž Audi dokumentuje zajímavou historii svého úspěšného modelu. K vidění je také exemplář prvního pětiválcového motoru TDI pro Audi 100 z roku 1989. Výstava je otevřená až do 6. listopadu 2016. Více informací naleznete zde.